| OCR |
Ámbros, August Vilém
( A»Y* Ambroe) Konservatorium hudby v Pra*« Výtah z kro-niky otavuj («Pražské Hoviny 1858 f č* 160, 2, 9/ř| 161, 2*3, 10/ř a 5* 162, 2-3t 3VT )
TC padesátiletému trvání tohoto ustavu meře jnují Pražské Hoviny krátký výtah s jeho historie, sepsané Dr# A.V.Ajnbroaenw Autor vyzdvihuje hudební nadáni českého národa, vrací se do minulosti a s&Siná památkami staro&é hudby 10«a 14 století, popisuje ros-meh hudebního života m císaře Rudolfa« Zmiňuje se mrj« o Mozartově pobytu v Praze a e »ložení Jednoty pro zvelebení hudebního umění v Sechábh r* 1806 a e otevření konservatoře r* 1811« Prvním ředitelem byl Bedřich Divii Weber, druhým J*Fr«Kittl* Mezi odchodem prvého a nástupem druhého řídili ustav František Skroup a Karel VLIJ/ |
| Přepis OCR |
AMBROS, AUGUST VILÉM|A. V. Ambros: Konservatorium hudby v Praze [Výtah z kroniky ústavu]| (= Pražské Noviny 1858, č. 160, s. 2, 9. 7.; č. 161, s. 2-3, 10. 7. a č. 162, s. 2-3, 11. 7.) | [K padesátiletému trvání tohoto ústavu uveřejňují Pražské Noviny krátký výtah z jeho historie, sepsané Dr. A. V. Ambrosem. Autor vyzdvihuje hudební nadání českého národa, vrací se do minulosti a začíná památkami staročeské hudby 10. a 14. století, popisuje rozmach hudebního života za císaře Rudolfa. Zmiňuje se m. j. o Mozartově pobytu v Praze a o založení Jednoty pro zvelebení hudebního umění v Čechách r. 1808 a o otevření konservatoře r. 1811. Prvním ředitelem byl Bedřich Diviš Weber, druhým J. Fr. Kittl. Mezi odchodem prvého a nástupem druhého řídili ústav František Škroup a Karel Píč.]|Kut |
| Segmentace: Záhlaví |
AMBROS, AUGUST VILÉM| |
| Segmentace: Názvová část |
A. V. Ambros: Konservatorium hudby v Praze [Výtah z kroniky ústavu]| |
| Segmentace: Bibliografická část |
In: Pražské Noviny 1858, č. 160, s. 2, 9. 7.; č. 161, s. 2–3, 10. 7. a č. 162, s. 2–3, 11. 7.| |
| Segmentace: Anotační část |
[K padesátiletému trvání tohoto ústavu uveřejňují Pražské Noviny krátký výtah z jeho historie, sepsané Dr. A. V. Ambrosem. Autor vyzdvihuje hudební nadání českého národa, vrací se do minulosti a začíná památkami staročeské hudby 10. a 14. století, popisuje rozmach hudebního života za císaře Rudolfa. Zmiňuje se m. j. o Mozartově pobytu v Praze a o založení Jednoty pro zvelebení hudebního umění v Čechách r. 1808 a o otevření konservatoře r. 1811. Prvním ředitelem byl Bedřich Diviš Weber, druhým J. Fr. Kittl. Mezi odchodem prvého a nástupem druhého řídili ústav František Škroup a Karel Píč.]| |
| Segmentace: Excerptor |
Kut |
1
29
