Retrospektivní bibliografie české literatury 1775-1945
	Login: Heslo:

Obsah

1. Historie
2. Stav excerpční základny
3. Popis jednotlivých částí
4. Členění katalogu
5. Obecná pravidla interpunkce bibliografického zápisu
6. Struktura zápisu údajů na lístku
7. Ukázka typických lístků
8. Excerpované časopisy
9. Desatero systému Retrobi
10. Jak vyhledávat?

Historie

Historie lístkové kartotéky nynější Retrospektivní bibliografie české literární vědy je spojena s Českou akademií věd a umění, kde se v době druhé světové války započalo s přípravou lístkového katalogu bibliografie české literatury za léta 1936-1945. Tento úkol v roce 1947 plynule převzal nově vzniklý Ústav pro českou literaturu. Rozhodující impuls pro vznik Retrospektivní bibliografie je spjat s osobností Emanuela Macka, který v polovině 50. let přišel s konceptem vybudování dnešní Retrospektivní bibliografie české literární vědy, ohraničené shora rokem 1945, a záhy bylo započato se systematickou excerpcí materiálu o české literatuře z periodického tisku vycházejícího na území českých zemí od počátků novodobé české literatury v závěru 18. století až takřka po aktuální současnost. Excerpce postupovala zpočátku chronologicky, tzn. začínalo se periodiky 19. století, později pak byla excerpována i periodika první poloviny století dvacátého (proto jsou v katalogu u excerpt z 19. století výrazněji zastoupeny ručně psané lístky, naopak 20. století už je většinou zapisováno psacím strojem). Emanuel Macek zároveň pro potřeby bibliografické excerpce připravil základní metodologické materiály, v tom zejména dodnes platnou příručku Bibliografie české beletrie a literární vědy (Praha: ČSAV 1969).

Lístková kartotéka Retrospektivní bibliografie se záhy stala výchozím zdrojem informací nejen pro velké ústavní úkoly – zejména tzv. Akademické dějiny české literatury a od 70. let též pro Lexikon české literatury –, ale i pro práce drobnější a dílčí. Intenzita excerpce postupně klesala, neboť postupem času stále větší podíl práce zabírala nutná redakce a rozřazování materiálu, a původní štědré personální zajištění pozvolna klesalo.

Nový impuls pro rozvoj kartotéky znamenal na počátku 90. let příchod Daniela Řeháka, který postupně rozřadil "resty" po předchozích správcích katalogu (přes 250 000 lístků), a především koncepčně vyřešil otázku šifer a pseudonymů v katalogu: vznikla tak samostatná dešifrační a dešifrátová část katalogu. Systematickou a metodicky podloženou prací na odhalování šifer a pseudonymů se pak postupně podařilo identifikovat velké množství neznámých či dosud neidentifikovaných osob.

Postupem času tak vznikla promyšleně řazená kartotéka, která v současnosti objímá cca 700 zásuvek a cca 1,75 milionu excerpčních lístků. Úvahy o její digitalizaci započaly již v devadesátých letech, kdy materiálové zdroje Střediska literárněvědných informací ÚČL začaly být zpracovávány do elektronických databází, které byly postupně zpřístupňovány online. Takto byl v druhé polovině devadesátých let učiněn pokus o přepis předmětové části lístkového katalogu (nynější databáze RET), který však pro velké nároky na časové a personální kapacity po krátkém čase ustrnul. Kolosální kartotéka se svým objemem smysluplné digitalizaci dlouho vzpírala.

V posledních letech bylo jen omezeně pokračováno s novou excerpcí a práce na Retrospektivní bibliografii byly orientovány především na redakci lístkové kartotéky a zkvalitňování dat v ní obsažených, zejména pokud jde o odhalování šifer a pseudonymů dosud neznámých osob. Perspektivně byla připravována možnost digitalizace stávající kartotéky seskenováním, která se stále zřetelněji jevila časově, finančně i technicky schůdnější než prostý přepis dat.

V roce 2009 se podařilo získat na digitalizaci kartotéky Retrospektivní bibliografie dvouletý grantový projekt z programu INFOZ, jehož poskytovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, v jehož rámci byl vyvinut prezentační systém RETROBI a z cca 85 % též seskenována lístková kartotéka. V úplnosti by se měl lístkový katalog Retrospektivní bibliografie objevit na webu v průběhu roku 2012.

Stav excerpční základny

Pro Retrospektivní bibliografii české literární vědy byl v průběhu uplynulých více než 50 let systematicky excerpován periodický tisk od počátků národního obrození do konce druhé světové války, vycházející na území českých zemí v českém, německém, popř. i slovenském jazyce. Excerpováno bylo vše, co se týká literatury a příbuzných disciplín, v první řadě beletrie (včetně překladů), referáty o dílech české a světové literatury a jejich adaptacích pro jiné druhy umění (divadlo, film, hudba aj.), literárněvědné studie a stati, zprávy, glosy, polemiky atp., ale poměrně hojně též publicistika, politická prohlášení a manifesty, stati o příbuzných oborech s dílčím přesahem do oboru literární vědy atp. atd. U "pomezních" či "sporných" článků je jejich ne/zařazení ovlivněno osobou excerptora a jeho znalostmi, ale většinou byl excerpční záběr spíše širší. Speciální podmnožinu pak tvoří excerpce obrazového materiálu (portréty či fotografie spisovatelů, ilustrace k jejich textům atp.)

Celkem tak Retrospektivní bibliografie obsahuje cca 1,75 milionu odkazů na excerpované články z celkem cca 530 periodických titulů novin a časopisů, popř. i jednotlivých almanachů či sborníků z období 1775-1945.

Stav excerpční základny je možno prohlédnout přehledně v tabulkové podobě či v databázové variantě.

Popis jednotlivých částí

Katalog Retrospektivní bibliografie je dle jednotlivých řadicích hledisek dělen celkem do 8 částí, řazených primárně dle jednotlivých osob. Postupem času byl vyvinut promyšlený systém řazení lístků do jednotlivých částí, a to tak, že odkaz na tentýž článek může být dohledatelný podle různých kritérií, tj. např. odkaz na referát F. X. Šaldy o knize J. Vrchlického najdeme jak v autorské části pod F. X. Šaldou, tak v odkazové pod J. Vrchlickým, nebo např. odkaz na Sládkův překlad ze Shakespeara najdeme opakovaně v autorském katalogu jak pod Sládkem, tak pod Shakespearem atp.).

V praxi můžeme vydělit tři skupiny částí katalogu: části základní, pomocné a ikonické.

Přehled jednotlivých částí katalogu

Základní části katalogu

• Autorská – obsahuje excerpta řazená dle autora, popř. překladatele článku (excerpta s nedešifrovaným autorem jsou evidována v části dešifrační)
• Odkazová – obsahuje excerpta řazená dle osoby, na níž článek odkazuje či je v článku zmíněna (typicky např. referáty o jednotlivých knihách, nekrology atp.)
• Předmětová – obsahuje excerpta řazená primárně dle tématu, na něž článek odkazuje
  • předmětová část byla v průběhu 90. let z větší části převedena do elektronické podoby, v případě zájmu o práci s daty z ní doporučujeme primárně pracovat přímo s databázovou podobou (databáze RET)
  • přehled předmětových hesel databáze RET je k dispozici zde, jiná předmětová hesla nebyla samostatně vydělena
  • zařazení daného lístku do elektronické databáze je v katalogu vyznačeno razítkem s nápisem "ZAŘAZENO DO DATABÁZE RET"

Pomocné části katalogu

Obsahují zejména informace o šifrách a pseudonymech. Oba katalogy mají specifické řazení, které je blíže popsáno zde: (DODÁME)

• Dešifrační – katalog článků signovaných pouze šifrou, u níž prozatím nebyl odhalen autor
• Dešifrátová – katalog odkazů na dešifrace provedené v katalogu

Ikonické části katalogu

Obsahují odkazy na obrazový materiál, tj. zejména na portréty, karikatury či fotografie jednotlivých spisovatelů či ilustrace k jejich dílům. Třídění částí je analogické se základními částmi katalogu. Lístky s excerpty pro tuto část katalogu jsou graficky odlišeny červeným kolečkem v pravém horním rohu lístku.

• Ikonoautorská – obsahuje odkazy na ilustrace (zejména karikatury, reprodukce obrazů atp.) řazené primárně dle jejich autora
• Ikonoodkazová – obsahuje odkazy na ilustrace řazené primárně dle zobrazené osoby, nebo dle autora díla, k němuž se daná ilustrace vztahuje
• Ikonoanonymní – pomocný katalog obsahující odkazy na ilustrace, jejichž autor není znám/dešifrován

V rámci těchto částí je pak katalog řazen dle následujících kritérií:

1. jméno autora (abecedně dle příjmení, u katalogů šifer speciální "abeceda"; v případě předmětové části nejprve dle jednotlivých témat)
2. rok vydání titulu (nejprve jsou řazeny tituly, jejichž periodicita odpovídá kalendářnímu roku, až poté periodika s přestupným číslováním; tj. nejprve nalezneme všechny odkazy na články např. z roku 1920, až poté ty z ročníku 1920/1921)
3. abecedně dle názvu zdrojového periodika
4. v rámci zdrojového periodika pak již chronologicky / dle čísla

Hlavní nepravidelnosti / atypičnosti v řazení:

1. Odhalené šifry a pseudonymy jsou řazeny k "reprezentativní" podobě jména, nebo je vytvořen křížový odkaz.
2. Totéž platí pro jména s proměnlivou transkripcí v průběhu času, zejména pro jména cizí, méně známá a potenciálně "překlepotvorná" (slovanská jména Fjodor vs. Fedor, Bělinskij vs. Belinskij, Dmytro Čyževskij x Dmitrij Tschizewskij vs. Dmitry Chyzhevsky). V těchto případech doporučujeme ověřit všechny možné formy transkribce daného jména, popř. vyzkoušet fulltextové vyhledávání.
3. Ě a písmena přehláskou jsou chápány jako samostatný znak, v řazení proto obvykle najdeme Ě jako celek až za E (tzn. Běhal až za Bezručem, Böckh až za Borovým).
4. Pořadí lístků v katalogu není čistě "chronologické", např. odkazy na ohlas téže události mohou být od sebe vzdáleny o několik (desítek) lístků jen proto, že jeden vyšel téhož roku např. v Akordu (číslován většinou dle kalendářního roku) a druhý ve Zvonu (přestupné číslování ročníků).

Členění katalogu

Katalog je ve webové podobě členěn obdobně jako lístková kartotéka, a to dle následujících kritérií:

1. Část katalogu (popis viz výše)
2. Počáteční písmeno abecedy
3. Skupina

"Skupinou" rozumíme pokud možno logicky ucelený soubor cca 200-300 lístků (přesahy oběma směry), přičemž "hranice" skupin byly voleny dle následujícího klíče:

1. Při změně prvního písmene
2. Při změně druhého písmene
3. Při změně třetího písmene
4. První odkaz na nějakého obsáhlého/významného autora (obdobně i snaha případně nějakým výrazným autorem skupinu ukončit)
5. Pokud bylo nutno rozdělit "objemného" autora, postupovalo se po letech, přičemž jako počátek nové skupiny byla volena:
   1. Hranice desetiletí
   2. Hranice pětiletí
   3. Hranice roku
   4. V krajních případech i první odkaz na určitý časopis v rámci roku

Poznámky k rozdělování skupin: Pro index byla vždy důležitá hranice roku, tj. skupina končí "přestupným" rokem a začíná lístky s "celým" kalendářním rokem (Index 1930, 1930/1931... 1934/1935; Index – 1935, 1935/1936, 1936...

Byla snaha jako hranice skupin volit "(půl)kulaté" roky, tj. končící na 0 či 5, toto pravidlo ovšem nebylo respektováno u let významných historických událostí – 1848, 1914, 1918, 1938

Obecná pravidla interpunkce bibliografického zápisu

Význam jednotlivých znaků v bibliografickém zápisu:

• hranaté závorky - [] – signalizují údaj doplněný excerptorem, tj. neobsažený u excerpovaného článku (např. předpokládaný jazyk překladu, dešifrace; excerptor pravidelně dodává charakteristiku a anotaci článku); vzhledem k neexistenci tohoto znaku na klávesnici psacího stroje byly hranaté závorky zapisovány většinou znakem "/" a ručně doplňovány praporky nahoře a dole
• jiné typy závorek či lomítka – tj. znaky (,),/ - byly používány k ohraničení bibliografické citace, jinak jsou užívány záměnně
• znak = byl pravidelně používán pro zřetelnější grafické vydělení bibliografické citace, kde pravidelně následuje jako druhý po závorce (bez mezer), alternativně mohla ojediněle být využívána na tomto místě ve stejné funkci pomlčka či spojovník
• anonymní autor signalizován kroužkem s tečkou uprostřed ʘ
• pomlčka/spojovník – užívají se pro označení stránkového rozsahu či v případě článku na pokračování rozsahu čísel
• lomítko – užívá se pro označení dvojčísel či "lomených ročníků (tj. zápis č. 5-6 značí, že článek vyšel na pokračování v č. 5 a č. 6, ale č. 5/6 značí, že vyšel v dvojčísle 5/6)
• lístky převedené do podoby elektronické databáze RET označeny červeně razítkem s textem "ZADÁNO DO DATABÁZE RET"
• lístky pro ikonické katalogy označovány červeným kolečkem v pravém horním rohu
• u lístků z předmětového katalogu tužkou nadepisováno do pravého horního rohu téma

Struktura zápisu údajů na lístku

Zápis údajů na excerpční lístky podléhal předepsaným pravidlům, která se ovšem mohla v průběhu času dílčím způsobem měnit či mohla být různými excerptory interpretována odlišně. V následujícím přehledu bude popsána obecná struktura záznamu zápisu pro Retrospektivní bibliografii s upozorněním na nejzákladnější varianty. Údaj na excerpčním lístku lze rozdělit do pěti základních částí. Na jejich vydělení je založena tzv. segmentace v uživatelské editaci lístku.

V následujícím přehledu jsou popsány jednotlivé části lístku i s jejich možnými podpoli:

1) Záhlaví

pravidelně údaj (osobní jméno) v levém horním rohu, slouží pouze pro řazení lístku v rámci kartotéky; pouze u předmětové části je navíc doplněno o předmětové heslo, většinou psané tužkou do pravého horního rohu

2) Autorské a názvové údaje

obsahují údaje o autorovi, názvu článku a jeho jednoslovnou stručnou charakteristiku; dle povahy excerpovaného článku mohou být doplněny o údaje o další autorské odpovědnosti (překladatel atp.), jazyce překladu, alternativním názvu či podtitulu a u básní pak pravidelně incipitem

Soupis možných podpolí:

Autor

• obsahuje diplomatický přepis jména autora článku, v hranatých závorkách je případně uvedeno plné jméno (týká se zejména šifer a pseudonymů), tedy např. Robert David [= Vítězslav Nezval];
• pokud není u šifry či pseudonymu skutečné jméno autora známo, následuje v hranatých závorkách otazník či prázdné místo
• pokud je autor článku anonymní, je tato skutečnost signalizována znakem ... (na psacím stroji zapisováno jako O či 0 přeražené dvojtečkou)

Název

• obsahuje plný název článku a případný podtitul
• nemá-li článek název, bývá jako název článku uveden počátek textu, zakončený ... ; v některých případech může být takto vytvořený název ještě zvýrazněn hranatými závorkami
• u básní bývá pravidelně uváděn incipit; tento bývá opět většinou zakončen ... a většinou je i graficky zvýrazněn podtržením vlnovkou
• jedná-li se o více textů téhož autora, většinou básní, může být coby podtitul uvedeno příslušné množství jednotlivých názvů

Jazyk originálu

• jedná-li se o překlad, bývá na dalším místě uveden jazyk originálu; pokud tento není jednoznačně uveden v původním textu, bývá v hranatých závorkách
• pro jazyk originálu bývá obvykle užívána obecně respektovaná zkratka (angl., něm., fr./anc., šp., maď, dán., ...)

Další autorské osoby

• za názvem mohou být uvedeny další osoby, které se na daném textu autorsky podílely, nejčastěji jde o překladatele;
• je-li tato osoba u článku uvedena šifrou či pseudonymem, je případné pravé jméno následně uvedeno v hranatých závorkách

Charakteristika

• jako poslední součást autorských a názvových údajů bývá pravidelně uváděna jednoslovná charakteristika, která většinou definuje žánrové zařazení daného textu (báseň, povídka, fejeton, sloupek, polemika atp. atd.)

3) Bibliografická citace

• obsahuje záznam o vlastní lokaci článku v daném periodiku
• pravidelně je uváděna v závorkách, popř. lomítkách a prvním znakem po závorce je "="
• pro bibliografickou citaci obecně platí, že:
  • zjistitelné údaje v daném exempláři konkrétního periodika neuvedené jsou vyznačeny v hranatých závorkách (např. stránkový rozsah u periodik bez průběžného číslování stran či chronologický údaj u titulů, u nichž nebyl explicitně uváděn)
  • jednotlivé části bibliografického údaje jsou uvozovány uzuálními zkratkami (č., str., ovšem v některých případech těchto zkratek není vůbec použito
  • ne vždy musí být vyplněny všechny údaje, občas je citace minimalizována na název periodika, rok/ročník a stránkový rozsah

Soupis možných podpolí:

Název periodika

• v některých případech je uváděn podtitul
• v některých případech je název periodika uváděn uzuální zkratkou (např. Lidové noviny jako LN, Právo lidu jako PL, Rudé právo jako RP, Rudý večerník jako RV, Národní listy jako NL, České slovo jako ČS atp.; V na prvním místě zkratky značí večerníky VLN = Večerník Lidových novin atp.)

Číslo ročníku časopisu

• případné číslování římskými číslicemi obvykle sjednocováno na číslice arabské

Rok vydání časopisu

• buď prostý rok, nebo dva následné roky oddělené lomítkem v případě, že ročník časopisu neodpovídal kalendářnímu roku

Svazek

• okrajový případ např. Osvěty, Proletkultu či Moderní Revue; zkratka "sv."

Číslo

• zkratka "č."

Stránkový rozsah

• zkratka "str." či "s."

Chronologické označení data vydání

• buď přímo den (ve tvaru 15. 9. či 15/9), nebo měsíc atp.
• kvůli snazšímu řazení kartotéky nestandardně až za stránkovým rozsahem

4) Anotace a věcný popis

• je obvykle vydělena závorkami a obsahuje stručné shrnutí obsahu textu, u referátů pravidelně bibliografickou citaci hodnocené knihy, někdy i výpis odkazovaných osob
• nemusí být obsažena na všech lístcích, pravidelně není u záznamů o beletrii
• Anotace většinou nebývá dále členěna s výjimkou referátů, u nichž obvykle:
  • Samotná anotace, tj. bibliografický údaj o knize (autor, název, nakladatel, místo a rok vydání, popř. edice, další autorské odpovědnosti atp.), bývá na excerpčním lístku uváděna na 1. místě hned za záhlavím
  • Názvové údaje pravidelně začínají zkratkou Rf: a neobsahují charakteristiku

• volně tvořené textové pole
• u referátů (tento případ) vypisovány základní bibliografické údaje o knize
• u divadelních referátů o daném představení
• většinou pod anotaci vlevo dolů zapisován pracovní soupis osob, ke kterým lístek odkazuje
• u referátů o knihách jsou někdy anotace/popisné údaje o knize umístěny na prvním místě za záhlavím

5) Šifra excerptora

• nepovinný údaj v pravém dolním rohu

Ukázka typických lístků

Na vzorových obrázcích je pro větší názornost záhlaví orámováno oranžově, názvové údaje červeně, bibliografická citace modře, anotační část zeleně a šifra excerptora černě.

Lístky z autorské části

Lístek z autorské části, obsahuje všech pět segmentů.

Lístek z autorské části - záznam románu na pokračování, anotační část chybí.

Lístek z autorské části - záznam o překladu, anotační část chybí.

Lístek z autorské části - záznam o článku o více částech (soubor veršů).

Lístky z odkazové části

Lístek z odkazové části, obsahuje všech pět segmentů.

Lístek z odkazové části - bez anotace, s dešifrací autora.

Lístek z odkazové části - referát (anotační část předsunuta na druhou pozici).

Lístek z odkazové části - referát (nezměněné pořadí segmentů).

Specifické lístky

Lístek bez určení autora - takovéto lístky se vyskytují zejména u překladů a bývají relativně často v autorské části ve dvou exemplářích za sebou, přičemž první je zařazen pod "známého" autora, druhý čeká na případné doplnění jména překladatele.

Odkazovací lístek - takovéto lístky bývají řazeny u daného autora jako první a odkazují k potenciálním dalším lístkům daného autora v katalogu (většinou u krycích jmen a dešifrovaných pseudonymů).

Syntetický (krycí) lístek

Lístek vygenerovaný systémem RETROBI na základě schválení uživatelské segmentace. Jejich zobrazování lze zvolit ve volbě grafického nastavení při listování v aplikaci.

Lístek zadaný do databáze RET

Lístek označený razítkem "ZADÁNO DO DATABÁZE RET" - takto byly označovány lístky, které byly při přepisu lístků z předmětové části v průběhu 90. let zadány do databázové podoby.

Makulatury

Přeškrtnutý lístek s neplatnými údaji, tzv. makulatura.

Škrtnutý lístek (lístek s chybným údajem)

Pokud se dodatečně zjistí, že některý z údajů na lístku je chybný (např. chybný údaj v bibliografické citaci, chyba ve jméně autora atp.), bude tato skutečnost signalizována v poznámce v lístku a pro větší názornost též zřetelným přeškrtnutím lístku.

Excerpované časopisy

Název časopisu	Excerpované období	Číslo v ECR
Abhandlungen der königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften	1795-1836, 1841-1929	429
Abhandlungen einer Privatgesellschaft in Böhmen	1775-1795	430
Akademie	1897-1927/1928	1
Akord	1928-1933; 1934-1939; 1939-1944; 1945-1948	4
Almanach aneb Novoročenka	1823-1824	5
Almanach Kmene 1930-1931	1930-1931	489
Almanach Kmene 1931-1932	1931-1932	490
Almanach Kmene 1932-1933	1932-1933	491
Almanach Kmene 1933-1934	1933-1934	492
Almanach Kmene 1934-1935	1934-1935	498
Almanach Kmene 1935-1936	1935-1936	500
Almanach Kmene 1936-1937	1936-1937	501
Almanach Kmene 1937-1938	1937-1938	503
Almanach Kmene 1948	1948	504
Almanach Kmene Jaro 1934	1934	495
Almanach Kmene Jaro 1937	1937	502
Almanach na rok 1914	1914	488
Almanach na rok MCM	1899	487
Anarchistická revue	1905	7
Apollon	1923-1925	8
Archa	1912-1941; 1945-1948	9
Archiv für österreichische Geschichte	1848-1903; 1903-1918	463
Archiv für slavische Philologie	1876-1929	464
Athenaeum	1883-1893	10
Aventinský magazin	1930-1932	11
Beiträge zur Heimatkunde des Aussig-Karbitzer Bezirkes",,"518
Beseda	1863-1866	12
Beseda učitelská	1869-1900	13
Besedník	1851-1852	14
Besedník	1872-1873	15
Besedy Času	1900-1914	18
Besedy lidu	1893-1921	19
Bibliofil	1923-1941	20
Bild und Leben	1848	443
Blahověst	1847-1853; 1855-1895	21
Bohemia	1848-1938	25
Bohemia oder Unterhaltungsblätter für gebildete Stände	1830-1832	23
Bohemia, ein Unterhaltungsblatt	1833-1847	24
Böhmen und Mähren	1941-1942	484
Boleslavan	1860-1867	26
Brejle	1849; 1861-1862	27
Brünner Zeitung	1848	452
Budečská zahrada	1869-1889	28
Budivoj	1864-1914	29
Budoucno	1918-1921	30
Budoucnost	1874-1882	32
Camelien	1841-1843	469
Cesta	1918-1930	34
Císařské královské pražské