Obsah

  1. Historie
  2. Stav excerpční základny
  3. Popis jednotlivých částí
  4. Členění katalogu
  5. Obecná pravidla interpunkce bibliografického zápisu
  6. Struktura zápisu údajů na lístku
  7. Ukázka typických lístků
  8. Excerpované časopisy
  9. Desatero systému Retrobi
  10. Jak vyhledávat?

Historie

Historie lístkové kartotéky nynější Retrospektivní bibliografie české literární vědy je spojena s Českou akademií věd a umění, kde se v době druhé světové války započalo s přípravou lístkového katalogu bibliografie české literatury za léta 1936-1945. Tento úkol v roce 1947 plynule převzal nově vzniklý Ústav pro českou literaturu. Rozhodující impuls pro vznik Retrospektivní bibliografie je spjat s osobností Emanuela Macka, který v polovině 50. let přišel s konceptem vybudování dnešní Retrospektivní bibliografie české literární vědy, ohraničené shora rokem 1945, a záhy bylo započato se systematickou excerpcí materiálu o české literatuře z periodického tisku vycházejícího na území českých zemí od počátků novodobé české literatury v závěru 18. století až takřka po aktuální současnost. Excerpce postupovala zpočátku chronologicky, tzn. začínalo se periodiky 19. století, později pak byla excerpována i periodika první poloviny století dvacátého (proto jsou v katalogu u excerpt z 19. století výrazněji zastoupeny ručně psané lístky, naopak 20. století už je většinou zapisováno psacím strojem). Emanuel Macek zároveň pro potřeby bibliografické excerpce připravil základní metodologické materiály, v tom zejména dodnes platnou příručku Bibliografie české beletrie a literární vědy (Praha: ČSAV 1969).

Lístková kartotéka Retrospektivní bibliografie se záhy stala výchozím zdrojem informací nejen pro velké ústavní úkoly – zejména tzv. Akademické dějiny české literatury a od 70. let též pro Lexikon české literatury –, ale i pro práce drobnější a dílčí. Intenzita excerpce postupně klesala, neboť postupem času stále větší podíl práce zabírala nutná redakce a rozřazování materiálu, a původní štědré personální zajištění pozvolna klesalo.

Nový impuls pro rozvoj kartotéky znamenal na počátku 90. let příchod Daniela Řeháka, který postupně rozřadil "resty" po předchozích správcích katalogu (přes 250 000 lístků), a především koncepčně vyřešil otázku šifer a pseudonymů v katalogu: vznikla tak samostatná dešifrační a dešifrátová část katalogu. Systematickou a metodicky podloženou prací na odhalování šifer a pseudonymů se pak postupně podařilo identifikovat velké množství neznámých či dosud neidentifikovaných osob.

Postupem času tak vznikla promyšleně řazená kartotéka, která v současnosti objímá cca 700 zásuvek a cca 1,75 milionu excerpčních lístků. Úvahy o její digitalizaci započaly již v devadesátých letech, kdy materiálové zdroje Střediska literárněvědných informací ÚČL začaly být zpracovávány do elektronických databází, které byly postupně zpřístupňovány online. Takto byl v druhé polovině devadesátých let učiněn pokus o přepis předmětové části lístkového katalogu (nynější databáze RET), který však pro velké nároky na časové a personální kapacity po krátkém čase ustrnul. Kolosální kartotéka se svým objemem smysluplné digitalizaci dlouho vzpírala.

V posledních letech bylo jen omezeně pokračováno s novou excerpcí a práce na Retrospektivní bibliografii byly orientovány především na redakci lístkové kartotéky a zkvalitňování dat v ní obsažených, zejména pokud jde o odhalování šifer a pseudonymů dosud neznámých osob. Perspektivně byla připravována možnost digitalizace stávající kartotéky seskenováním, která se stále zřetelněji jevila časově, finančně i technicky schůdnější než prostý přepis dat.

V roce 2009 se podařilo získat na digitalizaci kartotéky Retrospektivní bibliografie dvouletý grantový projekt z programu INFOZ, jehož poskytovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, v jehož rámci byl vyvinut prezentační systém RETROBI a z cca 85 % též seskenována lístková kartotéka. V úplnosti by se měl lístkový katalog Retrospektivní bibliografie objevit na webu v průběhu roku 2012.

Stav excerpční základny

Pro Retrospektivní bibliografii české literární vědy byl v průběhu uplynulých více než 50 let systematicky excerpován periodický tisk od počátků národního obrození do konce druhé světové války, vycházející na území českých zemí v českém, německém, popř. i slovenském jazyce. Excerpováno bylo vše, co se týká literatury a příbuzných disciplín, v první řadě beletrie (včetně překladů), referáty o dílech české a světové literatury a jejich adaptacích pro jiné druhy umění (divadlo, film, hudba aj.), literárněvědné studie a stati, zprávy, glosy, polemiky atp., ale poměrně hojně též publicistika, politická prohlášení a manifesty, stati o příbuzných oborech s dílčím přesahem do oboru literární vědy atp. atd. U "pomezních" či "sporných" článků je jejich ne/zařazení ovlivněno osobou excerptora a jeho znalostmi, ale většinou byl excerpční záběr spíše širší. Speciální podmnožinu pak tvoří excerpce obrazového materiálu (portréty či fotografie spisovatelů, ilustrace k jejich textům atp.)

Celkem tak Retrospektivní bibliografie obsahuje cca 1,75 milionu odkazů na excerpované články z celkem cca 530 periodických titulů novin a časopisů, popř. i jednotlivých almanachů či sborníků z období 1775-1945.

Stav excerpční základny je možno prohlédnout přehledně v tabulkové podobě či v databázové variantě.

Popis jednotlivých částí

Katalog Retrospektivní bibliografie je dle jednotlivých řadicích hledisek dělen celkem do 8 částí, řazených primárně dle jednotlivých osob. Postupem času byl vyvinut promyšlený systém řazení lístků do jednotlivých částí, a to tak, že odkaz na tentýž článek může být dohledatelný podle různých kritérií, tj. např. odkaz na referát F. X. Šaldy o knize J. Vrchlického najdeme jak v autorské části pod F. X. Šaldou, tak v odkazové pod J. Vrchlickým, nebo např. odkaz na Sládkův překlad ze Shakespeara najdeme opakovaně v autorském katalogu jak pod Sládkem, tak pod Shakespearem atp.).

V praxi můžeme vydělit tři skupiny částí katalogu: části základní, pomocné a ikonické.

Přehled jednotlivých částí katalogu

Základní části katalogu
  • Autorská – obsahuje excerpta řazená dle autora, popř. překladatele článku (excerpta s nedešifrovaným autorem jsou evidována v části dešifrační)
  • Odkazová – obsahuje excerpta řazená dle osoby, na níž článek odkazuje či je v článku zmíněna (typicky např. referáty o jednotlivých knihách, nekrology atp.)
  • Předmětová – obsahuje excerpta řazená primárně dle tématu, na něž článek odkazuje
    • předmětová část byla v průběhu 90. let z větší části převedena do elektronické podoby, v případě zájmu o práci s daty z ní doporučujeme primárně pracovat přímo s databázovou podobou (databáze RET)
    • přehled předmětových hesel databáze RET je k dispozici zde, jiná předmětová hesla nebyla samostatně vydělena
    • zařazení daného lístku do elektronické databáze je v katalogu vyznačeno razítkem s nápisem "ZAŘAZENO DO DATABÁZE RET"
Pomocné části katalogu

Obsahují zejména informace o šifrách a pseudonymech. Oba katalogy mají specifické řazení, které je blíže popsáno zde: (DODÁME)

  • Dešifrační – katalog článků signovaných pouze šifrou, u níž prozatím nebyl odhalen autor
  • Dešifrátová – katalog odkazů na dešifrace provedené v katalogu
Ikonické části katalogu

Obsahují odkazy na obrazový materiál, tj. zejména na portréty, karikatury či fotografie jednotlivých spisovatelů či ilustrace k jejich dílům. Třídění částí je analogické se základními částmi katalogu. Lístky s excerpty pro tuto část katalogu jsou graficky odlišeny červeným kolečkem v pravém horním rohu lístku.

  • Ikonoautorská – obsahuje odkazy na ilustrace (zejména karikatury, reprodukce obrazů atp.) řazené primárně dle jejich autora
  • Ikonoodkazová – obsahuje odkazy na ilustrace řazené primárně dle zobrazené osoby, nebo dle autora díla, k němuž se daná ilustrace vztahuje
  • Ikonoanonymní – pomocný katalog obsahující odkazy na ilustrace, jejichž autor není znám/dešifrován

V rámci těchto částí je pak katalog řazen dle